Místní části: Olešnice, Buková, Lhotka

Olešnice

Historie obce

Podobně jako několik okolních vesnic, připomíná se také Olešnice v listině z roku 1186. Bývala samostatným statkem s tvrzí, kterou drželi ve 14. a 15. století Koňatové z Olešnice, pak Zikmund Kebar z Mirošovic a od roku 1499 Krajířové z Krajku. Volf Krajíř prodal tento nevelký statek Pouzarům z Michnic a ti zde hospodařili až do pobělohorské doby.
Jako konfiskát po Albrechtu Pouzarovi koupilo Olešnici roku 1623 město České Budějovice, aby ji však o pět let později prodalo Gerhardovi ze Straten. Rokem 1680 se olešnické zboží dostalo do vlastnictví rodu Buquoyů a v roce 1717 do rukou budějovického měšťana Adama Jana Hungera.

Po něm připadlo roku 1727 podruhé v historii městu České Budějovice, které zůstalo olešnickou vrchností až do poloviny 19. století. Tehdy se Olešnice stala samostatnou obcí a je jí dodnes. Návštěvníky obce patrně zaujme pomník padlých vojínů, dílo kameníka Karla Dvořáka z roku 1920, dále kašna, několik lidových staveb a kaple z roku 1815.


Nejstarší zástavbou v obci je tvrz, která po řadě majitelů patřila od roku 1727 do května 2001 městu České Budějovice. V současné době je tato tvrz ve vlastnictví obce Olešnice. Z pivovaru, jenž se nacházel v severním křídle tvrze, byl v roce 1786 vystavěn farní kostel a zasvěcen sv. Václavu. Obci vévodí hranolová věž z 19. století na východní straně kostela. Pozoruhodností je i pomník padlých vojínů - kamenické dílo z roku 1920. Katastrální výměra Olešnice činí 1186 ha. Samotná Olešnice má 560 stálých obyvatel. Současná obec Olešnice je tvořena třemi místními částmi: Olešnice, Buková, Lhotka. Okolní členitý terén tvoří jihozápadně umístěný zalesněný kopec Dubí a severovýchodně pak soustava mnoha rybníků, na jejichž hrázích převládá dub letní a četné porosty buků, v náplavech toků pak olše lepkavá. Krajina je poměrně hustě zalesněna. Průměrná nadmořská výška 502 m n.m.

Samotná Olešnice má 560 stálých obyvatel. Současná obec Olešnice je tvořena třemi místními částmi: Olešnice, Buková, Lhotka. Okolní členitý terén tvoří jihozápadně umístěný zalesněný kopec Dubí a severovýchodně pak soustava mnoha rybníků, na jejichž hrázích převládá dub letní a četné porosty buků, v náplavech toků pak olše lepkavá. Krajina je poměrně hustě zalesněna. Průměrná nadmořská výška 502 m n.m.



Kostel sv. Václava
Objekt někdejšího pivovaru v severním křídle zámku byl v letech 1786-1787 přestavěn na kostel sv. Václava. Patřil zpočátku jako filiální k trhosvinenské faře a teprve roku 1857 došlo k jeho povýšení na farní. Hranolová věž na východní straně pochází z konce 19. století. Vnitřní zařízení tvoří především hlavní oltář a boční oltář Panny Marie, které stejně jako kazatelna pocházejí z doby kolem roku 1800. O něco starší je boční oltář sv. Šebestiána, v nástavci se sousoším Nejsvětější Trojice.


Zámek
Šlechtické sídlo uprostřed vsi mělo původně charakter tvrze, z níž se dodnes zachoval pozdně gotický kamenný portál. V průběhu 16. století, snad za Pouzarů z Michnic, došlo k přestavbě tvrze na nevelký, ale výstavný renesanční zámek, k němuž přiléhal i vlastní pivovar. Po zániku rezidenční funkce zámku sloužila jeho budova od konce 18. století potřebám školy, založené roku 1787, a různých úřadů. Svědkem původního reprezentativního vzhledu jsou dnes již zazděné arkády na nádvoří a pozůstatky sgrafitové výzdoby.

Buková
Buková - je poprvé zmíněna jako ves mezi lesy patřící k Novým Hradům z r. 1359. Místní částí Olešnice je až od roku 1986. Katastrální výměra činí 833 ha, je zde 101 popisných čísel a 100 stálých obyvatel.
Dominantou obce je architektonicky zdařilá stavba budovy obecné školy z r. 1900, ve které je v současné době zřízen obchod se smíšeným zbožím a pohostinství s možností ubytování.

Lhotka
Lhotka - první písemný záznam je z r. 1375. Tato malá úhledná vesnička má 31 stálých obyvatel a 30 popisných čísel, z nichž třetina slouží k rekreaci. Katastrální výměra je 338 ha. V obci nalezneme pozoruhodnou - nyní nově opravenou - kapli sv. Rodiny.